Jonáš
Jonah
1. A stalo se (bylo) slovo (řeč,promluvení)
k Jonášovi, synu Amítaj, říkajíc: 2.
Vstaň (povstaň,
zvedni se), jdi do
Niniveh, toho města velkého (rostoucího), a volej (vyhlaš, provolej!) nad ním[1],
neboť vystoupilo zlo jejich k tváři mé. 3. Ale vstal Jonáš k úprku[2]
do Taršíše pryč od tváře Hospodinovy.
I sešel dolů do Jafy, nalezl loď směřující
do Taršíše, dal se najmout (za
mzdu), sestoupil do
ní, směřujíc s nimi[3] do Taršíše,
pryč od Hospodinovy tváře.
Kap. II
1. Nastrojil (zřídil) Bůh velkou rybu, aby pohltila Jonáše.
A byl Jonáš v nitru té ryby tři dny a tři noci. 2. I modlil se Jonáš k Hospodinu Bohu svému z nitra té
ryby. 3. A řekl:
Kap. III
1. A stalo se slovo (řeč, promluvení)
k Jonáši podruhé, říkajíc: 2. Vstaň,
jdi do Niniveh toho města velkého (rostoucího) a volej (provolávej, kaž)
proti němu[36], co já
řeknu (promluvím) k tobě.A Niniveh bylo město
velké, k procházení tři dny[37].
Kap. IV
1. I mrzutý[54]
byl Jonáš zlobou velikou a rozpálil se hněvem. 2. I modlil se k Hospodinu a řekl: Neříkal
jsem to, Hospodine[55],
když jsem byl v zemi své? Proto jsem vyšel[56]
k útěku do Taršíše, neboť jsem poznal (věděl), že ty jsi Bůh milostivý (projevující milost)[57], lítostivý[58],
dlouho čekající[59] a hojný[60]
v milosrdenství[61] a lituješ[62]
zlého. 3.
A nyní (teď) Hospodine, odejmi (vezmi,pober) prosím (přece) duši mou ode mne, neboť dobré je mi být mrtvý, nežli živý.
Když dokončuji tento
„laický“ překlad proroka Jonáše, přemýšlím nad tím co mě vlastně nejvíc
z této práce oslovilo. Mám za to, že je to Jonášův charakter. Způsob jeho
myšlení a vyjadřování. Tento prorok je ve své podstatě úplně odlišný od
ostatních jedenácti. Jeho slovní prorockou zvěstí je pouhá jedna věta, kterou
první den zakřičel pravděpodobně několikrát. Také ji nezakřičel směrem
k Izraeli, ale k pohanskému městu Ninive. Jak poznamenali už mnozí, dal by
se nazvat starozákonním misionářem. Co mě však zaráží je jeho reakce na Boží povolání jít do Ninive.
Jonáš byl zkušený starozákonní prorok, pro kterého nebyla prorocká oblast něčím
novým, jako např. pro Amose[72].
Jeho otec byl prorok a je
pravděpodobné, že Bůh si Jonáše použil vícekrát i směrem k Izraeli[73].
- q Jonáš – hebrejské osobní jméno s významem
- „holubice“
- q prorok žijící v 8.st. př.Kr za vlády
izraelského krále Jarobeáma
- q pocházel ze zabulonského města Gat-cheferu
nedaleko Nazaretu.
- q Jeho otec byl Amítaj (II.Kr.14, 25)
Někteří považují
knihu Jonáše za nehistorickou. Už v úvodu ekumenického překladu je
podotknuto, že jde spíše o epos tj. vyprávění s přidáním smyšlených
skutečností a nadpřirozených zázraků. Sama postava Jonáše je uznána, ale jeho
kniha už ne. Je pravdou, že si dnes těžko dokážeme představit jak mohl Jonáš
v břiše velryby přežít. Z pohledu lidského rozumu je to bláznovská
zvěst. Faktem však zůstává, že Jonáš byl historickou postavou. Bible nám
v prvé řadě ukazuje na jeho původ. Byl synem proroka Amítaje, který byl
z Gat-chefer. Tato drobná informace nás upozorňuje na starý židovský zvyk,
kterým bylo odkazování se na rodovou linii. S větou „byl synem toho a toho“ se setkáváme v celé Bibli, i
v samotném rodokmenu Ježíše Mesiáše.
Zajímavý je také
postoj samotného Ježíše, který se dotýká právě té podivné události: „ tak jako byl Jonáš v břiše velryby tři dny a tři noci, tak bude i
Syn člověka v srdci země“. Ježíš se na Jonášovu událost díval jako na
něco co se stalo a co mělo podobný průběh jako bude mít jeho smrt a vzkříšení.
Z této věty je také vidět, že byl Jonáš židovskými učenci uznáván a vyučován.
Kánon byl sice sestaven až později, ale jeho knihy měly svou autoritu mnohem dříve. Pokud zpochybníme autentičnost
Jonášovy zkušenosti, můžeme to samé udělat i s Izraelským exodem,
Samsonovou silou, Eliášovým bojem na Karmelu nebo s Ježíšovým vzkříšením. Prostě se Bible stane jen jednou z mnoha knížek.
[1] var. proti…
[2] kořen v-r-ch znamená : prchat, uprchnout anebo hnát se úprkem
[3] s těmi lidmi,(námořníky)
[4] chišev = posoudit, přisoudit, rozvažovat
[5] šever = pukat, rozbít, roztřískat, rozlámat
[6] k zadnímu nitru podpalubí
[7] navzájem
[8] možná
v čí oběti – b-šel-mi
[9] m-l-ch = dílo, poslání, pověření, povolání
[10] jiraáh = bát se, mít bázeň, mít úctu
[11] Gen 1,10
[12] doslova – šlo a bouřilo se (hnalo se jako smršť)
[13] chátar = proklestit si cestu
[14] hebr. nefeš = duše, život
[15] chefec = chtít, libovat, oblíbit si, přát
[16] asah = činit, učinit, jednat, vykonávat, provádět
[17] kara = zvolal jsem, dovolával jsem se
[18] a- nah = ozval se, dal odpověď, nebo dát na srozuměnou, zodpovědět
[19] var. nitra, břicha
[20] bezútěšná prázdnota
[21] var. řeka
[22] gereš = zapudit, být vypuzený, odpudit
[23] vyhnán jsem od očí tvých (Kr.)
[24]var. ale ještě pohledím na tvůj svatý chrám
[25] Gen 1.2
[26] jarad = jít dolů, sestoupit, spadnout
[27] a-lah = vyvést,vyvádět, vést nahoru (vysvobodit Kr.)
[28] šachat = být pokažen, zamořen, zkažen, zničen
[29] svírala (Kr.)
[30] var. rozpomínal jsem se na Hospodina
[31] zachovávají
[32] marnost (Kr.)
[33] dobrotu Boží opouštějí, zanechávají
[34] sloveso ješua je v hebrejštině jménem pro Ježíše - Zachránce
[35] doslova vyzvracela,vyvrhla
[36] doslova – proti němu provolání, které já…
[37] k projití tří dnů nebo cestou tří dnů (Kr.)
[38]
hebr. elohim
[39]
postní dobu – hebr. com
[40] sak = pytel, zástěrka žalu, roucho
[41] k-t-n = malý, nepatrný, nejmenší
[42]
možná „dotklo se“ od kořene n-g-´
[43] slovo adar znamená býti proslulý, zvelebený. Plášť se řekne adaret. Lze říci, že se v tomto případě jedná o vznešený královský plášť, jehož sundáním král vyjádřil přede všemi, a hlavně před Bohem, že jeho varování bere opravdu vážně.
[44] efer = popel, prach, humus
[45] z-´-k = křičet o pomoc, prokřikovat, vykřikovat, úpěnlivě volat
[46] hovězí, volové
[47] tá-am = chutnat, okusit, pochutnat si
[48] sákim = množ..č. pro pytle
[49] pozn. 44.
[50] chamas = bezohlednost, násilné činy, příkoří, znásilnění
[51] jodea = dozvědět se, tušit, seznat
[52] nicham = držet dobu smutku, litovat, želet
[53] abychom nezahynuli (Kr.)
[54] skleslý, zakřiknutý
[55] var. Hospodine, nebylo toto slovo mé?
[56] Dal přednost (Ek.)
[57] chen = milost, přízeň, půvab, líbezný
[58] rachum = plný slitování, soucitný
[59] erech apajim = shovívavý, umírněný, trpělivý
[60] bezpočetný, značný, nesmírný
[61] chesed = a, milosrdenství – vztah Boha k člověku
b, vděčnost, zbožnost – vztah člověka k Bohu
c, vlídnost, oddanost, sounáležitost, účastenství, solidarita –
vztah člověka k člověku
[62] pozn. 52
[63] var. je dobrá ta nevrlost (zloba) tvá
[64] var. aby mu byl stínem nad hlavou jeho
[65] charíši = vysušující žhavý vítr
[66] bodalo (Ek.) bilo (Kr.)
[67] ptal se, prosil, vyprošoval
[68] planutí
[69] nebo máš milost
[70] ámaltá = bída, lopota, námaha, marné úsilí
[71] hebr. byl
[72] Amos 7,14
[73] II. Kr.14,25